Žďárská liga v požárním útoku

Tak momentalne dokoncuji svoji diplomku a uz mi z toho hrabe. No tohle mi treba pomuze http://dojo.fi/~rancid/loituma__.swf

Jo jo je to boj, du do toho tvojeho týmu z tebou kenno a věřím, že ten inženýrskej terč nakonec srazíš v požadovaném čase:) taky něco :
http://machomedia.blogspot.com/2006/05/evolution-of-dance.html

Kenny: Huuustýý! Taky držím palce. S touhle odreagovávačkou to určitě máš v kapse! :o)

Na depku
[odkaz=http://de.fishki.net/pics9/hentaitsop.swf]Haha1[ /odkaz]
[odkaz=http://dojo.fi/~rancid/loituma__.swf]Haha2[ /odkaz]

Trosku trapas

Na depku
dojo.fi/~rancid/loituma__.swf
de.fishki.net/pics9/hentaitsop.swf

Skrytá kamera - dobrá nachytávka

Jardo to je super. NEXT LEVEL :-D Pro starsi 15 let

Tak letos budou zase jednou vydařený prazdniny. Opravdu úžasnéééé.

Pro ostatni na vysvetlenou. Mission failed. To jakoze Jarda nedal zkousku :-(

Jak říká pan Bukal - nová hra, nové naděje.... :-)((

Ja ti dám nové hry, nové naděje ty frajere...

http://sorry.vse.cz/~xkecm01/sw/klik-mail.html

Je to sice hafo dlouhý, ale pěkný. Dostala jsem to mailem od karamádky:

Jednou, když jsem byl nováčkem na High
School,uviděl jsem kluka z naší třídy, který šel ze školy domů. Jmenoval se
Kyle.
Vypadalo to, že nese domů všechny své učebnice. Myslel jsem si: "Kdo by odnášel v pátek všechny knížky? Musí to být pěkný trouba!" Já měl
naplánovanýcelý víkend - párty a fotbalový zápas s přáteli na zítřejší odpoledne... Pokrčil jsem rameny a šel dál. Jak tak jdu, uviděl jsem bandu kluků co utíkali jeho směrem. Běželi na něj! Vytrhli mu knížky z rukou, podrazili mu nohy tak, že přistál v blátě. Jeho brýle odlítly a viděl jsem je dopadnout do trávy asi 10 stop od něj. Podíval se na mě a já uviděl ten strašný smutek v jeho očích. Rvalo mi to srdce. Přiběhl jsem mu na pomoc a jak se plazil a hledal brýle, uviděl jsem v jeho očích slzy. Podal jsem mu je a řekl: "Tihle kluci jsou hajzlové,neumí se normálně chovat!" Podíval se na mě, řekl: "Díky!" a na jeho tváři se objevil úsměv. Byl to jeden z těch úsměvů, co projevují skutečnou vděčnost. Pomohl jsem mu sebrat knížky a zeptal se, kde bydlí. Ukázalo se, že nedaleko mě.
Ptal jsem nepotkal. Prý chodil na soukromou
školu. Nikdy dřív bych se nedal dohromady s klukem ze soukromé školy..!" Nesl jsem mu pár knížek a celou cestu jsme si povídali.
Ukázalo se, že je to prima kluk. Ptal jsem se, zda si nechce zítra zahrát fotbal. Prý "jo!" Celý víkend jsme byli spolu venku a já poznal Kylea
víc a oblíbil si ho.I mí přátelé ho "vzali"... V pondělí ráno tu byl Kyle s hromadou knížek zpátky. Zastavil jsem ho a se smíchem řekl, že bude mít dobré svaly z těch knížek. Jen se smál a polovinu knížek mi naložil. Během čtyř let jsme se stali nejlepšími přáteli... Poslední rok jsme přemýšleli o nějaké střední škole. Kyle se rozhodl pro Georgetown a já půjdu na Duke. Věděl jsem, že vždycky budeme přáteli a ty míle nebudou žádným problémem. On se chtěl stát lékařem a já hodlal využít stipendia na práci kolem fotbalu. Kyle byl premiantem třídy, tedy si musel připravit proslov na závěrečnou slavnost školy. Zlobil jsem ho, že si zamachruje, ale byl jsem rád, že to nemusím být já tam nahoře a mluvit. Závěrečný den byl tady. Viděl jsem Kylea, vypadal skvěle! Byl jeden z těch kluků,který dospěl a našel se během let na High School. Zesílil a moc mu slušely brýle. Měl víc děvčat než já, všechny ho milovaly, až jsem někdy žárlil. Dnes byl ten den! Viděl jsem, jak je nervózní z proslovu, tak jsem šel za ním, poplácal ho po zádech a řekl: "Hej, chlape, budeš dobrej!"
Podíval se na mě tím vděčným pohledem, usmál se a řekl "Díky!". Začátek proslovu měl za sebou, odkašlal si a pokračoval: "Závěr školy je čas, abychom poděkovali všem, co nám pomohli přes tyto těžké roky. Rodičům, učitelům, sourozencům, možná trenérovi, ale hlavně přátelům. Jsem tady,
abych vám všem,kteří jste něčí přítel, řekl, že být někomu přítelem, to je
ten největší dárek, který můžete někomu dát! Řeknu vám příběh..."
Díval jsem se nevěřícně na svého přítele, když začal vyprávět o
dni, kdy jsme se poprvé potkali. Plánoval, že se o víkendu zabije. Mluvil o tom, jak si vyklidil školní skříňku, aby jeho máma s tím neměla později starosti a nesl si věci domů. S vážností se na mě podíval a malinko se usmál:
"Díky Bohu jsem potkal přítele. Ten mě zachránil od mého nevysloveného rozhodnutí...!" Slyšel jsem to zděšení v davu, když ten příjemný a populární kluk nám řekl vše o svém nejslabším životním momentu. Viděl jsem jeho mámu a tátu, jak se na mě dívají s vděčností v očích.
Dodnes si neuvědomuji hloubku svého činu. Nikdy nepodceňujte sílu
okamžiku. Jedním jediným gestem můžete změnit život člověka. Někdy k lepšímu a
taky občas k horšímu. "Přátelé jsou lidé, kteří tě postaví na nohy,
když Tvá křídla mají problém si vzpomenout, jak lítat." "Neexistuje žádný začátek nebo
konec! Jediné co máš, je teď !" "Včera je historie..., zítra je náhodou
dnes je dar....

Jo a ještě něco na uklidnění: Víte, čím je způsoben optimismus? Pouze nedostatek informací...

tohle mi prislo od meho kamarada, pravnika :-)

PROČ JSEM PROPUSTIL SEKRETÁŘKU

Před dvěma týdny jsem měl čtyřicáté narozeniny, ale zdálo se, že si toho
nikdo nevšiml. Myslel jsem si, že mi třeba manželka po snídani poblahopřeje
a možná mě překvapí malým dárečkem, ale neřekla mi ani:"Ahoj miláčku!"
Své
naděje jsem vkládal do dětí, ale ty snědly snídani, aniž by mi cokoli řekly.
Když jsem odjížděl do práce, cítil jsem se opuštěný a nedoceněný. Ale
jakmile jsem vstoupil do kanceláře, tak mi sekretářka popřála vše nejlepší a
hned jsem se cítil lépe - alespoň někdo si na mě vzpomněl.. Pracoval jsem do
dvou odpoledne, když se otevřely dveře a moje sekretářka se zeptala:
"Dnes
je tak hezký den, vy máte narozeniny... Nepůjdeme na oběd?" Ochotně jsem
souhlasil, neboť to byla nejmilejší věc, kterou jsem slyšel od rána. Šli
jsme do skvělé restaurace, najedli se a v příjemné atmosféře vypili
skleničku vína. Když jsme se vraceli,tak se sekretářka zeptala: "Musíme se
vracet do kanceláře? Dnes je tak krásně!" "Nemusíme se vlastně vůbec
vracet." "Nezajdeme ke mně?" Souhlasil jsem.U ní doma jsme si dali sklenku
koňaku,dobře si popovídali a má sekretářka v nejlepším navrhla: "Máte něco
proti tomu, abych se šla do ložnice převléci do něčeho pohodlnějšího?"
"Jen
běžte!" Moc rád jsem souhlasil. Odešla do ložnice ......a po pár minutách
vyšla s narozeninovým dortem se zapálenými svíčkami. Nesla ho spolu s mou
manželkou a dětmi. Za nimi šla tchýně s tchánem, moje matka a můj šéf s
ostatními spolupracovníky. Všichni společně zpívali narozeninovou písničku.
...seděl jsem na gauči....a na sobě jsem měl jen ponožky...

to Kenny : No, tak to je celkem haluz... A fakt ti to poslal, nebo si vymýšlíš? =) Tohle, kdyby mi udělal můj manžel ( žádného nemám a mít nebudu dlouho), tak nevím, co bych udělala. Asi bych se tomu zasmála. Nic jiného by mě nenapadlo. Jo jen tak mimochodem, ta sekretářka byla pěkná potvora, chudák chlap... =)

chá Kenny, tos tomu dal? :-) Jen pro pořádek - sice sem to poslal, ale mne to taky přišlo mailem, není to moje příhoda ze života? :-))

to sou kecy, beztak se ti to stalo. Te znam chlapecku haha

haha. zase vedle jak ta jedle. proste to na mne nesedíí

Člověk = je problem
Není člověk = není problem.
J.V.Stalin

Inzerát: "Prodám mobilní telefon sovietské výroby. Zn.: Při rychlém jednání podvozek zdarma

Ptá se paní učitelka dětí ve škole: "Tak dětičky moje, kdo mi poví nějaký slavný výrok nějaké významné osobnosti?" Hlásí se Kuzmovič: "A přece se točí - Galileo Galilei." Hlásí se Jiříček: Učit se, učit se, učit se - Lenin." Hlásí se Pepíček: "Do pr*ele, tyhle hodiny se nám do gazíku nevejdou - maršál Malinovskij na Staroměstském náměstí v roce 1945."
(pro neobeznámené v roce 1945 byl v Rusku obrovký hlad po hodinkách. Hodinky byly nejčastějším úlovkem ruských vojáků u nás.)

Přijel president Putin do Washingtonu. Američané mu ukazují všechny zázraky a to nejmodernější co mají a tak se Putin ptá, jestli si může telefonovat i do pekla. Ale samozřejmě. Tak ruský president vytočí dané číslo a tam se ozve: "Tady Lucifer!" Putin je velice spokojený a ptá se kolik je dlužen. 5 dolarů. Za nějaký čas přijede president George Bush do Moskvy. Aby nebyli rusové pozadu, tak mu taky ukazují jejich zázraky, co už vše dokázali a tak se president Bush ptá na oplátku, jestli se i od nich může dovolat do pekla. Přinesou mu telefon, Bush vytočí číslo a tam se ozve: "Haló, tady Lucifer." Bush spokojený zavěsí a ptá se kolik to stojí. Tu vyskočí Putin a říká: "Vidíš, to je ten rozdíl mezi námi, to co u vás stálo 5 dolarů, tady za to zaplatíš jen 5 kopjejek." "Není divu," říká Bush. "U nás je to zaoceán a tady je to místní hovor."

Ptá se paní učitelka dětí: Děti, víte, kdo je to hrdina?
Hlásí se Evička: No, můj tatínek jednou zachránil topícího se chlapce.
Paní učitelka: No, ano, to je odvážné. Ale hrdina, ten pravý hrdina, ví to snad někdo?
Hlásí se Karolínka: Můj tatínek je hasič a nedávno zachránil několik lidí z hořícího domu.
Paní učitelka: To možná také ještě není ono. Ví snad někdo něco lepšího?
Hlásí se Pepíček: To můj dědeček bojoval za války na Dukle!
Paní učitelka: No to je ono, to je ten pravý hrdina! A jak se dědeček jmenoval, Pepíčku?
Pepíček: Sturmbannfuehrer Schnittke, paní učitelko.

Pár videí:

Žonglováni

David Copperfield

Skrytá kamera

Do you speak English?

Zdarec všichni dneska jsem slíbila Jaruš že se ozvu-Jarmilko není na co reagovat tak tě aspoň zdravím měj se fajn... Vy ostatní taky To nebylo moc vtipný, že?

No, Jituš, to teda nebylo. A tak nevadí, třeba příště... :))
Zatim ahoj a těš se na sobotu, já se taky těším!!

[odkaz]http://www.emailing.cz/emotion/orbit/20060815/orbit.mpg[/odkaz]

Pro Jardu: :))))http://www.ftipky.cz/pic.php?id=5104&ko=17&radit=dat

Jo je to moja fotka. taky sem tak blbě skončil s jatrama.

(SPAM - smazáno)

(SPAM - smazáno)

skvělej spam. Tohle je horší nez Hasič klasik. Nenavidim Dustina a Freda. Dostavam z Vas zachvat zurivosti.

???????????????????

Ach jo, roboti, to nám tak ještě scházelo :o\

Něco k uklidnění:
http://video.google.com/videoplay?docid=5139165029631940733&q=genre%3Acomedy
http://video.google.com/videoplay?docid=-2206347742166745971&q=genre%3Acomedy

(SPAM - smáznuto)